Knížecí a královský Vyšehrad a jeho okolí

Za zaniklými středověkými památkami a výhledy do pražské kotliny

Praha 2, Vyšehrad

NKP Vyšehrad s okolím

Přes Pankráckou pláň za poznáním minulosti Vyšehradu a jeho okolí. Procházka s výhledy na pražskou kotlinu.

NKP Vyšehrad je běžně přístupná široké veřejnosti, vybrané objekty pak podle návštěvního řádu, případně po domluvě se správcem.

http://www.praha-vysehrad.cz/

Vyšehradská skála byla pro svou výhodnou strategic­kou polohu a snadnou hájitelnost využívána již od pravěku. V eneolitu zde bylo výšinné sídliště, další početnější sídlištní nálezy pak pocházejí z řivnáčské­ho období (po polovině 3. tisícíletí př. n. l.). Ke strmé­mu vzestupu významu této polohy v rámci pražské kotliny došlo v raném středověku, kolem poloviny či v průběhu 2. poloviny 10. století. Tehdy se stal Vyše­hrad významným sídlem, využívaným Přemyslovci souběžně s Pražským hradem, jehož významu se do­konce na určitou dobu vyrovnal. Stál zde nepochyb­ně stejně jako na jiných přemyslovských hradech té doby kostel (či spíše i více sakrálních staveb) a příbyt­ky panovníka a jeho družiny. Sídlo chránily kromě výhodné terénní morfologie dřevohliněné hradby. Mýtická tradice Vyšehradu, jako místa spojeného s počátkem přemyslovské dynastie, Libušinou věšt­bou a povoláním Přemysla Oráče, nemá v archeologických pramenech žádnou oporu. V písemných pramenech je Vyšehrad zachycen poměrně pozdě. Nejstarší legendy 10. století jej neznají, poprvé se jeho jméno objevuje až ve zprávě kronikáře Kosmy k roku 1003 a poté v souvislosti s přítomností polské posádky v Praze v roce 1004.  Dnes je NKP volně přístupným areálem, který bývá veřejností v každém ročním období hojně využíván k různým volnočasovým aktivitám a zejména procházkám, mj. i vzhledem k úchvatným pohledům na Prahu a údolí Vltavy.

Koncem 10. století vznikla na Vyšehradě mincovna, v roce 1070 pak kapitula, kterou založil kníže a první český král Vratislav II. Za jeho vlády (1061–1092, ko­runován 1085/1086) a za vlády jeho bezprostředních následovníků se Vyšehrad stal hlavní přemyslovskou rezidencí. Kromě palácových staveb a běžnější zá­stavby určené panovnické družině a obsluze dvora zde stálo několik kostelů, jejichž počet se nadále roz­růstal. K zakladatelským počinům Vratislava náleží výstavba obou bazilik, kapitulní trojlodní baziliky sv. Petra a nevelké baziliky sv. Vavřince, výjimečné dochovanou unikátní dlažbou z šestibokých dlaždic s bájnými motivy zvířat a bustou císaře Nerona. Z dalších staveb lze vzpomenout dosud stojící románskou rotundu sv. Martina ve východní části hradiště. Vý­znam Vyšehradu jako dynastického sídla a pevnosti byl pak opět vyzdvihnut za Karla IV. Ten jej komplex­ně přestavěl, obnovil jeho hradby a začlenil do nově koncipované evropské metropole Prahy, když k nově zbudovanému opevnění Vyšehradu připojil tehdy vznikající opevnění Nového Města pražského. Hrad se tak poprvé stal nedílnou součástí Prahy.

Zajímavostí je, že základní životní potřeba, voda, musela být na Vyšehrad z části přiváděna. Vodovod zásobující Vyšehrad vodou z pramene Je­zerka na severním úbočí Pankrácké pláně je doložen již k roku 1361 a některými historiky je považován za nejstarší pražský vodovod, jehož původ je kladen již do 12. století.

kostel sv. Pankráce

Praha 4, Nusle Na Pankráci 1719, 1720

barokní kostel, v jehož zdivu se skrývá gotická stavba, založená nad půdorysem stržené románské rotundy

zbytky rotundy s pohřebištěm přístupné po dohodě se správcem farního objektu

http://praha-archeologicka.cz/p/324?q=Pankr%C3%A1c

Při cestě, směřující přes Pankráckou plošinu k Vyšehradu a dále do pražského podhradí, byla situována raně středověká osada Krušina. Jejím  jediným známým pozůstatkem je románský kostel s pohřebištěm, jejichž pozůstatky byly odkryty archeologickým výzkumem. Výzum byl realizován v souvislosti s budováním linky metra C v 70. letech 20. století.

Brána Špička

V Pevnosti

Monumentální brána Špička o šíři přes 27 metrů byla součástí opevnění zbudovaného Karlem IV. v souvislosti s velkolepou přestavbou Vyšehradu. Opevnění nahradilo raně středověké hradby, chránící Vyšehrad od 10. století. Vyšehradské hradby se nově staly součástí fortifikačního systému celého města po té, co se na jeho opevnění napojila nově zbudovaná hradba v roce 1348 založeného Nového Města.

pozůstatky gotické brány

http://praha-archeologicka.cz/p/194?q=Vy%C5%A1ehrad
virtuální zobrazení: https://www.youtube.com/watch?v=fcER-eFDouk
https://sketchfab.com/models/bd485a3b2dc8451da9d7df62a93933c1

barokní fortitikace

Vyhlídka z barokní fortifikace do pražské kotliny a bezprostředně sousedící údolí Botiče s dochovaným vrcholně středověkým novoměstským opevněním z doby Karla IV.

veřejně přístupná součást NKP Vyšehrad

http://praha-archeologicka.cz/p/376?q=Vy%C5%A1ehrad

Raně středověké osady vznikaly zejména v severním sousedství hradu, osídlení se postupně zahušťovalo podél cesty spojující Vyšehrad s Pražským hradem.  Mimořádná svým významem byla zejména oblast severně od Botiče. V blízkosti komunikace vedoucí od podhradí Pražského hradu leželo přímo pod Vyšehradem významné řemeslné centrum u Botiče, v němž byly v 10.–12. století zpracovávány železné i ušlechtilé kovy. Doloženo je zpracovávání stříbra i využívání bahenních železných rud, dostupných v údolí Botiče. Koncem 12. století uvádějí písemné prameny pod Vyšehradem osadu Podskalí. Další z historických pramenů známou osa­dou jsou Psáry pod severovýchodním svahem plošiny jižně při Botiči, někde před ústím dnešního Nuselské­ho údolí (mezi dnešními ulicemi Lumírova a Slavojo­va). Za hranicemi osídlených poloh byla zakládána pohřebiště. Svahy vyšehradského návrší byly obdě­lávány, zejména jižní svahy byly využívány k pěstová­ní vína, které je prokázáno od 13. století, i chmele. Zahrady a vinice jsou doloženy i v rámci vyšehrad­ských hradeb.

Z vyhlídky je patrný rozsáhlý úsek dochovaného opevnění Nového Města mezi Botičem a Karlovem, vybudovaného současně s jeho založením v roce 1348.

Rotunda sv. Martina

V Pevnosti

Rotunda sv. Martina je jedinou románskou stavbou, která se i přes výrazné úpravy (portál, části zdiva) dochovala do současnosti v kompletním stavu. Zbudována byla v 11. nebo na počátku 12. století, v roce 1420 byla nejspíše vypleněna husity, kteří podle svědectví kronikáře zbořili nejen domy kanovníků, ale i vyšehradské kostely a hradby.

kostel situován ve volně přístupném parku, otevřen pouze v době pravidelných bohoslužeb

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rotunda_svat%C3%A9ho_Martina_(Vy%C5%A1ehrad)

první opevnění Vyšehradu

Soběslavova - Štulcova

Poloha, v níž zachytil archeologický výzkum nejstarší známé opevnění Vyšehradu - příkop z 10. století. Příkop s největší pravděpodobností provázený dosud jednoznačně neprokázanou hradbou vyděloval jihozápadní část Vyšehradu tzv. rezidenční okrsek. Zde byl při opevnění situován panovníkův palác. V opevněném prostoru stály i další stavby, podle všech předpokladů i nejstarší vyšehradský kostel.

Příkop byl dokumentován archeologickým výzkumem na několika místech volně přístupné plochy při ulicích Soběslavova a Štulcova. V terénu není patrný.

Bazilika sv. Vavřince

Soběslavova čp.14

Jedna z nejstarších sakrálních staveb na území Prahy. Dochovány základy a části nadzemního zdiva hlavní a jižní lodi baziliky. Stavba byla zkoumána opakovaně od 20. let 20. století. Byly zde objeveny šestiboké reliéfní dlaždice s fantaskními motivy, nazvané dle místa nálezu dlaždicemi vyšehradského typu. Během sanace areálu (2011) byl proveden revizní výzkum starší centrální stavby.

Archeologický areál s pozůstatky raně románské baziliky a náznakem části půdorysu trikonchy bývá zpřístupněn v turistické sezóně případně po domluvě s administrativou Vyšehradské kapituly.

http://praha-archeologicka.cz/p/195?q=Vy%C5%A1ehrad

tzv. románský most

archeologický výzkum v 1. polovině 20. století odkryl pozůstatky kamenného přemostění příkopu, nesoucí chodbu, která v raném středověku spojovala rezidenční okrsek s bazilikou

zdivo mostní konstrukce je pohledově přístupné - úprava v rámci parkové plochy pochází z 1. poloviny 20. století

http://praha-archeologicka.cz/p/278?q=Vy%C5%A1ehrad
https://www.novinky.cz/cestovani/clanek/na-prazskem-vysehrade-je-ukryt-romansky-most-z-11-stoleti-148635

Tzv. románský most je jedním z příkladů spojovacích krytých chodeb, svébytné architektury, která se objevuje v panovnických či církevních rezidencích v období středověku i novověku. Z českého prostředí je známe např. z raně středověkého Pražského hradu, kde takové chodby vytvářely komunikaci mezi bazilikou sv. Víta dvěma dalšími sakrálními stavbami, bazilikou svatojiřského kláštera a kostelem zvaným sv. Bartoloměje. V ní byly ukládány i pohřby, mezi nimiž byl i hrob církevního hodnostáře, vybaveného liturgickými náčiním.  Chodby byly chráněny zdmi a zastřešením jak před povětrnostními vlivy, tak před nechtěnými pohledy diváků.  V renesančním období  se využívala k usnadnění komunikace i srovnatelná krytá přemostění – známe je např. z  Prašného mostu na Pražském hradě či ze zámku v Brandýse nad Labem.

Staré purkrabství

Staré purkrabství - jediná z palácových staveb (palácová stavba1), která přečkala plenění husitských bojovníků v roce 1420. Současná podoba je výsledkem barokní přestavby a nedávné rekonstrukce.

objekt je ve správě NKP Vyšehrad a je využíván při různých akcích pro její návštěvníky

http://praha-archeologicka.cz/p/279?q=Vy%C5%A1ehrad
http://www.praha-vysehrad.cz/Objekty

Kapitulní bazilika

Bazilika sv. Petra a Pavla založena společně s kapitulou Vratislavem II. kolem r. 1070. Přestavba z iniciativy Karla IV. z ní učinila nejrozsáhlejší sakrální stavbu v Praze o délce 110 m. Následné rekonstrukce po hustiských válkách byly završeny Mockerovou dostavbou z počátku 20. století.

Bazilika přístupná v rámci běžného návštěvnického provozu. Archeologicky odkrytá zdiva románské bazliky i gotického chóru skrytá pod povrchem.

http://praha-archeologicka.cz/p/278?q=Vy%C5%A1ehrad

Palácová stavba (2)

Další palácových vrcholně středověkých staveb. Po stavebních úpravách je využívána jako prostor, kde je instalována expozice k dějinám Vyšehradu.

přístupná v rámci běžného návštěvnického provozu

http://praha-archeologicka.cz/p/279?q=Vy%C5%A1ehrad

Palácová stavba (1)

Pozůstatky jedné z gotických palácových staveb, odkryté archeologickým výzkumem a zakonzervované v první pol. 20. století. V těsném jižním sousedství při hradbě je předpokládán knížecí románský palác, srovnatelný svými rozměry paláci na Pražském hradě. Šlo o patrovou, zčásti dřevěnou stavbu.

Pozůstatky obvodobého zdiva patrné ve volně přístupném prostoru NKP Vyšehrad.

http://praha-archeologicka.cz/p/279?q=Vy%C5%A1ehrad
délka úseku popis úseku cíl
0,4 km Od zastávky MHD Pražského povstání (M, tram či bus) nebo Klikovka městskou zástavbou. barokní kostel sv. Pankráce
0,4-1,5 km Po ca 10 minutách chůze vstoupíme branou barokní fortifikace do prostoru NKP Vyšehrad, dále ulicí V pevnosti. Špička - pozůstatky brány gotického opevnění
1,5-1,7 km Ulicí V pevnosti ke křižovatce s ulicí Soběslavova. rotunda sv. Martina
1,7-2,5 km Od rotundy sv. Martina procházka zajímavými místy Vyšehradu v libovolném pořadí.
2,5-3,5 NKP Vyšehrad lze opustit buď sestupem, nebo bezbariérově k MHD M Vyšehrad (z centra NKP ca 700 m). K MHD sestupem k zastávkám MHD - z ul. Soběslavova (Albertov) nebo Štulcova (Výtoň)
procházky městem archeologické památky zaniklá architektura raný středověk Vyšehrad

Datum vložení: 3.2.2018 | Datum aktualizace: 19.3.2020
Autor: Ivana Boháčová

Použité prameny:
  • Boháčová, I. - Podliska, J. 2018: Průvodce pražskou archeologií. Památky známé, neznámé i skryté. Praha.
  • Boháčová, I. 2013: Replika dlažby vyšehradského typu v bazilice sv. Vavřince na Vyšehradě. Vícegenerační ar- cheologický výzkum a současná prezentace archeologické památky. Staletá Praha 29/1, 114–125.
  • Moucha, V. – Nechvátal, B. – Varadzin, L. et al. 2015: Vyšehrad. Knížecí a královská akropole. Praha.
  • Nechvátal, B. 2004: Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Archeologický výzkum. Praha.
  • Nechvátal, B. et al. 2009: Rotunda sv. Martina a bazilika sv. Vavřince na Vyšehradě. Archeologický výzkum. Praha