Hradiště Zámka u Bohnic

Archeologické doklady osídlení a pozůstatky opevnění

Praha 8, Bohnice

návrší Zámka na pravém břehu Vltavy

pravěké výšinné sídliště a raně středověké hradiště na trojúhelníkovém ostrohu, na jeho okrajích, především na severní a východní straně, jsou patrné valy

památka je volně přístupná; spojení: MHD, zastávka autobusu Čimice, dále pěšky ca 2,5 km po modré turistické značce přírodním parkem Drahaň–Troja

Hradiště Bohnice se nachází nad pravým břehem Vltavy na severním okraji Prahy, na trojúhelníkovém ostrohu zvaném Zámka, Zámky či Na Zámcích. Jeho svahy na severu prudce spadají do Drahanské rokle a na jižní straně do údolí Čimického potoka, na západě se strmě vypíná do výšky asi 60 metrů nad řekou Vltavou a na východě úzkou šíjí přechází do otevřené krajiny. Od východní vstupní šíje široké asi 30 metrů se plocha ostrohu mírně svažuje směrem k západu. Původní skalnatý svah na západní straně nad řekou zničil novodobý kamenolom, který zasáhl i přilehlou část hradiště. Dlouhodobá zemědělská činnost a terénní úpravy v místě vstupu na ostroh narušily pozůstatky opevnění dochované na jeho okrajových hranách. Ostroh byl osídlen již v pozdní době kamenné kulturou nálevkovitých pohárů (3800–3400 př. n. l.) a kulturou řivnáčskou (3100–2800 př. n. l.), dále v době bronzové (2300–800 př. n. l.), starší době železné (800–400 př. n. l.) a pak až v 6. století n. l. nově příchozím slovanským obyvatelstvem.

Raně středověké bohnické hradiště bylo donedávna popisované jako jednodílné, trojúhelníkového či lichoběžníkového půdorysu, o celkové rozloze 6,5 hektaru. V souvislosti s budoucí výstavbou dálničního obchvatu kolem severního okraje Prahy se v letech 2005–2006 uskutečnil geofyzikální průzkum ostrohu i jeho východního předpolí, který zpřesnil průběh opevnění dosud známé plochy hradiště a zachytil další linie fortifikací uvnitř i vně tohoto prostoru. Z výsledků měření vyplývá, že pravěké a raně středověké hradiště Zámka se rozkládalo na mnohem větší ploše, o rozloze 10–12 hektarů, a také vnější osídlené části hradiště byly opevněny vícenásobným systémem příkopů. Ve východní třetině centrální plochy měření zachytilo dvě částečně paralelní linie v severojižní orientaci – patrně val a příkop.

Části obvodové fortifikace jsou v podobě nevýrazné terénní vlny dodnes viditelné na severní straně trojúhelníkového ostrohu i podél jeho jižního okraje. Až dva metry vysoký val se dochoval i v nejužším místě přístupové šíje. Výzkum při severní hraně nad Drahanským údolím zjistil, že opevnění mělo komorovou konstrukci – tvořila jej kamenná zeď a za ní hradební těleso s dřevěnými komorami vyplněnými hlínou a kamením. Tato hradba je datovaná do období raného středověku a vznikla někdy na přelomu 8. a 9. století n. l. Vně i uvnitř centrální plochy hradiště byly objeveny pozůstatky raně středověkých obydlí a zásobních jam na skladování obilí, existujících zde již od 6. století n. l. Je možné, že osada a posléze hradiště na Zámkách nějak souvisely s rozsáhlým časně slovanským sídelním areálem na protějším břehu Vltavy, na jižním okraji dnešních Roztok u Prahy. Hradiště zaniklo v druhé polovině 9. století, patrně v souvislosti s mocenskými změnami ve středních Čechách spojenými s nástupem vlády Přemyslovců.

Datum vložení: 30.6.2017 | Datum aktualizace: 8.2.2018
Autor: Miroslava Šmolíková

Použité prameny:
  • Čtverák, V. – Lutovský, M. – Slabina, M. – Smejtek, L.: Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha 2003, 246–247.
  • Křivánek, R.: Nové výsledky geofyzikálních průzkumů v širším areálu pravěkého osídlení a raně středověkého hradiště Zámka v Praze-Bohnicích. Archaeologica Pragensia 19, 2008, 233–256.
  • Mašek, N.: Problém opevnění slovanského hradiště a nálezy keramiky pražského typu na Zámkách u Bohnic. Archeologické rozhledy 17, 1965, 182–193.
  • Profantová, N.: Slovanské osídlení hradiště Bohnice-Zámka a jeho zázemí. Na základě výzkumů N. Maška. Archaeologica Pragensia 12, 1996, 65–140.