Kostel sv. Linharta

Na východním konci dnešní Linhartské ulice stál jeden z významných staroměstských kostelů, kostel sv. Linharta. Kromě kostela se zde nalézala i fara, škola a kolem svatyně se rozprostíral malý hřbitov. Jeho vznik bývá kladen do třetí čtvrtiny 12. století. V roce 1628 byl chrám císařem Ferdinandem II. darován francouzským katolíkům usídleným v Praze. V roce 1787 byl v rámci josefínských reforem zrušen a v roce 1798 zbořen. První dokumentace pod dlažbou ulice objevených pozůstatků stavby proběhla v roce 1909. Druhý výzkum se uskutečnil při ražbě kolektoru, podzemní chodby pro inženýrské sítě, která byla v roce 1995 zřizována pod Linhartskou ulicí. Románskou fázi představoval nevelký obdélný kostel s apsi­dou. Nadzemní zdivo stavby se dochovalo do výšky až jeden metr s tím, že jeho korunu je možno nalézt pouhých 0,8 metru pod úrovní dnešní dlažby. Zdivo je oboustranně lícované z pečlivě opracovaných opukových kvádříků. Podlaha románského kněžiště se nalézá 1,8 metru pod dnešní vozovkou. V západní partii lodi byly zjištěny relikty empory, zaklenuté zřejmě dvěma poli křížové klenby na tři přípory a střední sloupek s kruhovou patkou s nárožními drápky. Při výzkumu v roce 1995 se podařilo učinit unikátní nález. Během ražby kolektoru, byla z prostoru blízko severovýchodního nároží románské lodi vyzvednuta olověná plaketka s reliéfem okřídleného býka, symbolem evangelisty Lukáše. Tento nález souvisí s rituály při zakládání stavby, kdy byly ve všech čtyřech rozích kostela umístěny plaketky se symboly jednotlivých evangelistů. Při asanaci domů čp. 122 a 128 severně od kostela, byly odkryty pozůstatky dvou románských domů. Jižnější z nich velmi pravděpodobně náležel k obytné zástavbě tzv. Jarošova dvorce, jehož součástí byl i kostel sv. Linharta. Další stavební etapu představuje raně gotická úprava, která doplnila půdorys stavby o dvě boční lodi a o nový presbytář hlavní lodi. Tato přestavba bývá kladena do 2. poloviny 13. století. Rozšíření sakrálního prostoru původně soukromé svatyně vypovídá o změně funkce, neboť ve vrcholném středověku již slouží jako kostel farní. Nejmladší stavební fázi představuje přístavba věže.