Rotunda sv. Václava

Praha 1, Malá Strana

Malostranské náměstí 2

románská rotunda s dlažbou

MHD, zastávka tramvaje Malostranské nám.; příp. stanice metra A Malostranská a dále pěšky. Památka je v přízemí budovy MFF UK; pozůstatky stavby jsou přístupné příležitostně a s průvodcem.

Dochované fragmenty lodi rotundy z konce 11. st. se nacházejí v podzemí pod kněžištěm bývalého barokního kostela. Výjimečným je nález románské dlažby vyšehradského typu v původní skladbě na podlaze rotundy, první od roku 1884. Byť se do místnosti, která vznikla v roce 2004, vchází od jihu nově proraženým vstupem z přízemí, strop místnosti je v úrovni podlahy barokního kostela a rohy jsou vyplněny základovými barokními pilíři. Velkou část románského zdiva lodi rotundy zničily barokní krypty. Podlaha rotundy leží tři metry pod podlahou barokního kostela. Vně krypt zbyl na západě zaoblený segment nadzemního románského zdiva s gotickým, v renesanci upraveným vstupem do rotundy. Na východě, kde byl průchod do apsidy, zůstaly z románského nadzemního zdiva lodi dva úzké bloky u vítězného oblouku, zazděného bílou barokní zazdívkou. Apsida se nedochovala. V jižní části lodi byl pod úrovní románské podlahy proveden archeologický výzkum, který odhalil pečlivě skládané základové zdivo rotundy vysoké jeden a půl metru. Z interiéru rotundy se dochovala omítnutá schránka v jižní stěně vítězného oblouku a fragment keramické dlažby o ploše 2 m2. Sestával z 22 kusů šestibokých reliéfních dlaždic se dvěma motivy – lva a gryfa, čtvercových dlaždic s pletencem a drobných rovnostranných trojúhelníků, tmavě glazovaných. Dlažba leží před schodem do apsidy z červeného pískovce, poškozeným sbíječkami.

Rotundě předcházel kostel z 11. či konce 10. století, jehož podobu neznáme, ale pochází z něho vystavené okénko z jednoho bloku pískovce, malovaná omítka a jáma na vápno. Před jeho stavbou zde vznikl v 10. století jiný kostel, nejspíše kamenný pojený jílem, z něhož zbyl nejspodnější řádek základu v podobě kruhu. Není možné jednoznačně určit, zda prokazatelná křesťanská duchovní tradice místa, doložená od poloviny 10. století, navazuje na nějaké tradice pohanské. Složitá stratigrafie předcházející vznik nejstarší křesťanské stavby poskytla informace o šesti následných dřevěných stavbách. Starší z nich sloužily obytným a výrobním účelům, interpretace tří mladších není jednoznačná.

Pozůstatky rotundy byly objeveny při nedávné rekonstrukci prostoru v severozápadní části někdejšího profesního domu řádu jezuitů, dnes budovy MFF UK. V roce 2016 byly restaurovány. Mezioborový projekt prezentace památky in situ, realizovaný MFF UK, získal v roce 2018 prestižní ocenění Europa Nostra.

https://www.ff.cuni.cz/2018/05/prazska-rotunda-sv-vaclava-ziskala-cenu-evropske-unie-pro-kulturni-dedictvi-oceneni-europa-nostra-2018/

https://www.npu.cz/cs/npu-a-pamatkova-pece/npu-jako-instituce/zpravy/33949-zachrana-rotundy-sv-vaclava-na-male-strane-ziskala-oceneni-europa-nostra

 

Datum vložení: 18.5.2017 | Datum aktualizace: 5.6.2018
Autor: Jarmila Čiháková

Použité prameny:
  • Čiháková, J. – Müller, M. 2006: Zpráva o nálezu rotundy sv. Václava na Malostranském náměstí v Praze. Zprávy památkové péče 66, 100–116.
  • Čiháková, J. – Müller, M. 2015: Malostranský kostel sv. Václava v geometrickém světě středoevropských rotund.
  • Staletá Praha 31/1, 2–109.