Obléhací tábor před Novým hradem u Kunratic

Praha 4, Kunratice

Kunratický les

pozůstatky opevněného vojenského ležení

MHD, stanice metra C Roztyly, dále pěšky po modré turistické značce ca 3,5 km; příp. zastávka autobusu Zelené domky, dále pěšky po turistické značce ca 1 km do kopce. Volně přístupná památka v lese.

Uprostřed Kunratického lesa ve východním předpolí Nového hradu se do současnosti dochovaly četné terénní úpravy, které lze celkem spolehlivě interpretovat jako středověký vojenský obléhací tábor. Jeho vznik můžeme na základě kronikářských záznamu spojit s událostmi ze zimy na přelomu roku1420 a1421, kdy vojsko pražanů královský hrad oblehlo a následně dobylo. Převážná většina terénních pozůstatků obléhatelů se nachází na rovinatém, dnes zalesněném vrcholovém platu ostrohu. Nejlépe zřetelné jsou pásy zemního opevnění, které ve dvou místech přepažují ostroh tak, že z něj vydělují zhruba lichoběžnou plochu tábora o rozloze ca 2,4 hektaru. Uvnitř opevněného prostoru se nacházejí hustě rozmístěné jámy obdélného, kruhového a výrazně protáhlého půdorysu, které lze interpretovat jako zčásti zasypané zahloubené příbytky oblehatelů. Většina z nich je uspořádána v řadách, které běží přibližně od jihu k severu. Celkem jich je dnes evidováno něco málo přes 200. Na straně proti hradu, z ohrazené plochy vybíhá jeden výrazný objekt, a sice úzký ca 90 metrů dlouhý žlab, který je pozůstatkem sapy – přibližovacího příkop obléhatelů. Západní příčná linie opevnění vlastního tábora obléhatelů sestává ze dvou mohutných zemních valů a mezilehlého, poměrně mělkého příkopu. Oba valy jsou dnes v ose ostrohu proříznuty novodobou cestou. Valy jsou přibližně 1,5 metru vysoké a v patě 4 metry široké. Východní linie opevnění sestává ze dvou valů, které v celé délce ca 190 metrů přepažují ostroh, a mezilehlého příkopu. Mnohem mohutnější je val vnitřní, několikrát mírně zalomený (v patě široký 5 metrů, vysoký 1,5 metru). Vnější, podstatně nižší a užší val má složitější průběh (vysoký je 0,5 metru a v patě široký 1,2 metru); ve čtyřech místech vytváří pravoúhlé útvary – bašty, které lze pokládat za postavení lafetovaných zbraní. V roce 1952 a 1953 zde pod vedením Zoroslavy Drobné z Národního muzea proběhl zatím jediný rozsahem nevelký archeologický výzkum. Historie tábora je dnes stručně připomenuta na panelu naučné stezky směřující přes tábor k Novému hradu.

Datum vložení: 17.5.2017 | Datum aktualizace: 3.2.2018
Autor: Jaroslav Podliska

Použité prameny:
  • Drobná, Z. 1953: Husitský polní tábor u Kunratic. Historie a vojenství 2, 197–200.
  • Kypta, J. – Podliska, J. 2014: Tábor oblehatelů na předpolí Nového hradu u Kunratic (1420/1421). Archeologické rozhledy 66, 609–632.