Nový hrad u Kunratic

Praha 4, Kunratice

Kunratický les

Pozůstatky opevněného vojenského ležení

MHD, stanice metra C Roztyly, dále pěšky po modré turistické značce ca 3,5 km; příp. zastávka autobusu Zelené domky, dále pěšky po turistické značce ca 1 km do kopce. Pozůstatky tábora před zříceninou

Nový hrad u Kunratic patří mezi ojediněle dochované středověké hradní stavby na území Prahy. Jeho zakladatel český a římský král Václav IV. (1361–1419) jej nechal vybudovat na výhodném ostrohu severozápadně od obce Kunratice. Stavba hradu, označeného v pramenech „Novum Castrum prope Cunratitz“, započala pravděpodobně roku 1411, tak jak to dokládají nejstarší stavební smlouvy mezi panovníkem a dodavateli díla. Práce musely probíhat velice rychle, protože již na počátku října roku 1412 zde král Václav IV. vydává první panovnické dokumenty. Nový hrad se vzhledem ke krátké vzdálenosti od sídelního města stal klíčovým sídlem panovníka, který zde v závěru svého života opakovaně pobýval a taktéž 16. srpna 1419 zemřel. Vzhledem ke své strategické poloze v blízkosti Prahy se hrad na počátku husitských válek stal opěrným vojenským bodem katolické strany krále Zikmunda. Na sklonku roku 1420 byl hrad oblehnut vojskem pražanů a následně na konci ledna 1421 dobyt a pobořen. Hrad zůstal po uvedené události ve zříceninách a již nikdy nebyl obnoven. V závěru 20. let 20. století získává zpustlý hradní areál do majetku město Praha, které zde nechává v letech 1928 a 1929 provést pod vedení Libuše Jansové archeologický výzkum. V jeho průběhu zde došlo k vykopání části hradních staveb včetně velkého paláce a druhé hradní brány. Následující období však hradu nepřálo a objekt postupně chátral a zarůstal lesem. V uvedeném stavu pozůstatky hradu setrvaly až do doby opravy zříceniny, která proběhla v letech 2012–2013, kdy byla postavena i nová lávka přes příkop. Hradní stavba zaujala vyvýšené místo na konci dlouhého ostrohu vymezeného ze tří stran hlubokým údolím Kunratického potoka. Přístupová cesta do hradu původně vedla výhradně od Chodova. Hrad byl od ostatní části hřebene ostrohu oddělen do skály vytesaným příkopem, který se z velké části dochoval dodnes. Původně nepravidelný pětiboký hradní areál se proti příchozímu obracel ostrou hranou nároží (břitem) nepodsklepené palácové stavby snad věže. Přístupová cesta vedoucí přes most vstoupila do hradu první bránou po jeho severní straně. Zde vyústila do prostoru širokého parkánu vymezeného hradbou. Cesta dále pokračovala podél severní stěny palácové stavby k druhé hradní bráně, kde se ostře lomila přes úzký, dosud zachovaný vyzděný příkop, původně překlenutý mostem kolébkové konstrukce, do pod­sklepeného průjezdu vedoucího do prostoru vnitřního nádvoří. To bylo ze všech stran obklopeno hradními budovami, z větší části nedochovanými. Severní část areálu zaujímal hlavní velký obdélný palác, z něhož se dochoval do skály zahloubený, původně klenutý sklep, přístupný po šíjovém schodišti z hradního nádvoří. Jedinou dochovanou částí z výbavy hradu je zdobeně profilovaná kamenná krbová římsa, která je dnes uložena v Lapidáriu Národního muzea v Praze.

 

Datum vložení: 17.5.2017 | Datum aktualizace: 12.2.2018
Autor: Jaroslav Podliska

Použité prameny:
  • Durdík, T. 1984: Nový Hrad u Kunratic (Praha 4) a jeho postavení ve vývoji české hradní architektury. Archaeologica Pragensia 5, 173–190.
  • Merhout, C. 1912: Čtení o Novém Hradě a Kunraticích. Praha.
  • Podliska, J. – Semerád, M. 2015: Nový hrad u Kunratic. Výzkum a obnova zanikající hradní stavby. Archaeologia historica 40/2, 369–393.