Klášter premonstrátů na Strahově

Praha 1, Hradčany

Strahovské nádvoří 132

klášter s relikty románských staveb

MHD, zastávka tramvaje Pohořelec, dále pěšky do areálu kláštera. Veřejně přístupný areál s prohlídkovými okruhy; informace na webových stránkách kláštera.

V dominantní poloze nad malostranskou kotlinou se nalézá jeden z nejvýznamnějších církevních areálů Prahy – Strahovský klášter. Jeho počátky jsou úzce spjaty s vládnoucím rodem Přemyslovců. Vznik kláštera premonstrátů (kanonie) na hoře Strahov (v latinských pramenech označené jako „Mons Sion“) spadá do let 1143–1144, kdy z rozhodnutí českého knížete a pozdějšího krále Vladislava II. a jeho manželky Gertrudy došlo k jeho založení. Velký podíl na zřízení kláštera měl olomoucký biskup Jindřich Zdík. Samotné počátky strahovské řeholní komunity jsou však o málo starší a lze je spojit s blíže neznámým konventem řeholních kanovníků v čele s opatem Blažejem, jenž se zde usadil již kolem roku 1140. Dlouho zde však nevydržel. Roku 1142 jej na žádost Zdíkovu střídají premonstráti z porýnského Steinfeldu, kteří zde záhy vytvářejí postupně rostoucí konvent v čele s prvním opatem Gezem. Stavební počátky celé kanonie jsou spojeny s dřevěnými provizorními stavbami. Ty však byly v průběhu 2. poloviny 12. století vystřídány zděnými kamennými románskými objekty. V první etapě byla vybudována velká románská bazilika Nanebevzetí P. Marie. Po jejím dokončení byl postupně vystavěn rozsáhlý konvent i samostatné obydlí určené pro panovníka, později pro opata kláštera. Význam celého areálu s klášterním kostelem postupem doby umocňovaly pohřby významných osob uskutečňované v jeho interiéru. Po požáru roku 1258 a ve 14. století byl klášter přestavován v gotickém stylu. Během husitských válek, roku 1420, došlo k jeho vyplenění. K výrazné přestavbě došlo až po delší době v průběhu 17. -18. století, kdy celý areál získal takřka dnešní podobu.

Počátky osídlení lokality sahají hlouběji. Archeologickým výzkumem bylo zjištěno, že klášter vznikl v místech staršího laického pohřebiště z 9.–10. století. Doklady raně středověkého pohřbívání z doby před jeho vznikem byly zatím nalezeny po obvodu konventního chrámu, na knihovním dvoře i v prostoru dnešního hospodářského dvora čp. 127. Základní dispozice kláštera je románská. Mezi nejlépe zachované části náleží klášterní kvadratura situovaná na jižní straně chrámu, která obsahuje autentické interiérové prostory s řadou stavebních detailů. Obdobně kvalitně je dochována i exteriérová západní stěna tohoto křídla, kde je možné sledovat původní patrové členění stavby. V menším rozsahu se s románskými konstrukcemi se návštěvník může v menším rozsahu setkat i na dalších místech kláštera.

Datum vložení: 17.5.2017 | Datum aktualizace: 7.2.2018
Autor: Jaroslav Podliska

Použité prameny:
  • Dragoun, Zd. 2002b: Praha v letech 885–1310. Kapitoly o románské a raně gotické architektuře. Praha.
  • Kubiček, A. – Líbal, D. 1955: Strahov. Praha.
  • Tomková, K. ed. 2005: Pohřbívání na Pražském hradě a jeho předpolích. Castrum Pragense 7/I. 1. Praha.