Novoměstská jáma

Praha 1, Nové Město

V Jámě, Vodičkova, Školská

Doklady středověkého smetiště

MHD, zastávka tramvaje Vodičkova; příp. stanice metra A či B Můstek, dále pěšky. Památka je dnes skryta pod současným povrchem.

Výstavba kolektorové sítě a s ní souvisejících štol, ražených do značných hloubek v prostoru ulic Vodičkově, Školské, Jungmannově, Lazarské a V Jámě, dovolila archeologům mezi lety 2002–2008 prozkoumat část výplně v minulosti zaniklé přírodní deprese. Původně rozsáhlá a hluboká průtočná vodní nádrž, plnící snad již v době raného středověku funkci napajedla pro dobytek, se s postupem času proměnila v mokřad zanášený blátem. Jeho značná hloubka, místy až do 6 metrů, a tvar se často měnily.  Po založení Nového Města v roce 1348 bylo toto místo využíváno jako smetiště pro okolní domácnosti, řemeslnické provozy nebo prostor pro skládku stavební sutě z přestaveb domů. Zasypáváním této deprese byla získávána další plocha pro nové stavební pozemky a nově vznikající komunikace. Blízké sousedství dvou hlavních tržišť (Koňského trhu – dnešního Václavského náměstí a Dobytčího trhu – dnešního Karlova náměstí), na jejichž ploše se shromažďovalo množství obyvatel i značný počet hospodářských zvířat, přispělo k tomu, že právě do prostoru „Jámy“ byl deponován komunální odpad z domů a veřejných prostranství. V horních dvou metrech historického nadloží se nacházelo několik vrstev různých dlažeb, které byly podle objevených nálezů datovány do období od 15. do 19. století. Nejstarší dlažba byla usazena na 3 až 6 metrů mocném souvrství organického původu. Vlhké prostředí dřívějšího močálu, spolu s mladší přírodní výplní, vytvořilo příhodné podmínky pro zachování mnoha předmětů z organických materiálů souvisejících s životem místních obyvatel ve 14. a 15. století. Tato výjimečná lokalita přinesla početné soubory nálezů, mezi kterými vynikala velice pestrá kolekce fragmentů textilu domácí a zahraniční produkce (ca 1500 kusů), upravených usní (ca 9300 kusů), výrobků z kovů (ca 1000 kusů) a jiných nálezů z keramiky, skla či kostí. Výzkumem získaný sbírkový fond dokládá pestrost hmotné kultury středověké Prahy. Jednotlivé nálezy patří k unikátům a je jim věnována odpovídající pozornost mnoha odborníků (archeologů, biologů, botaniků, konzervátorů a restaurátorů).

Datum vložení: 17.5.2017 | Datum aktualizace: 1.2.2018
Autor: Tomasz Marian Cymbalak

Použité prameny:
  • Březinová, H. – Kohout, D. et al. 2016: Středověké textilní a barvířské technologie. Soubor textilních fragmentů z odpadních vrstev z Nového Města pražského. Praha.
  • Březinová, H. – Selmi Wallisová M. 2016: Odpadní vrstvy a objekty jako pramen poznání stratifikace středověké společnosti – výpověď mocného letištního souvrství z Nového Města pražského. Archaeologia historica 41/1, 179–191.
  • Otavská, V. – Selmi Wallisová, M. 2006: Útržky textilu z „Jámy“. Archaeologica Pragensia 18, 183–191.
  • Zavřel, J. 2006: Geologická problematika archeologického poznání Nového Města pražského. Archaeologica Pragensia 18, 245–262.